30 YEARS WITH NITRO SNOWBOARDS

Rozhovor se zakladatelem firmy Thomasem Delagem

„Jak naše kolekce i firma rostly, pár věcí se změnilo, ale já se stále považuji za vývojáře.“

Jak si se poprvé dozvěděl o existenci snowboardingu, a kdy to bylo?

První fotky snowboardistů jsem viděl v roce 1978 v Skateboarder Magazine. Byl jsem suchozemský skejťák z hor, který vždycky snil o surfingu. Okamžitě mi došlo, že tohle bude můj způsob surfingu.

Jak a proč tě tvoje snowboadrová vášeň donesla až k založení vlastní značky? Myslel sis od začátku, že to je to, co chceš v životě dělat?

Na konci osmdesátých let jsem byl snowboardingem totálně pohlcen. Jezdil jsem za Sims, měl jsem snowboardovou školu, pořádal kempy, psal jsem články a testoval prkna pro snowboardový časopis. Ale rozhodně jsem neplánoval zakládat snowboardovou značku. Nakonec jsem potkal pár správných lidí ve správný čas, a bylo.

Možná je ta historka už známá, ale přeci jen, jak, kdy a kde vzniklo Nitro?

První Nitro kolekci jsme připravovali na podzim 1989. Definitivní rozhodnutí o tom, jak se firma bude jmenovat padlo 6. ledna 1990 v kavárně Vera’s Café v seattleské čtvrti Ballard.

Jaká je tvá nejlepší vzpomínka na začátky firmy?

Těch by určitě bylo víc. Nikdy rozhodně nezapomenu na to, když jsem na horách potkal poprvé cizího kluka, co si koupil naše prkno. Doteď každé setkání s našimi zákazníky na horách beru jako poctu. Taky rád vzpomínám, kolik času jsme tenkrát měli na ježdění a testování. Kolekce byla malá a my se stále snažili přicházet s novými nápady. Než jsme představili nový model, zkoušeli jsme desítky jeho tvarů a verzí. Jednou jsme s celou partou takhle zůstali v létě na Mt.Hood celých šest týdnů.

Který model snowboardu představilo Nitro jako první?

V roce 1990 jsme představili najednou víc modelů. Ale první prkno, které jsem navrhl, byl prašanový snowboard s vlaštovčím ocasem. Nazval jsem ho Retro. V té době se všichni předháněli s asymetrickými slalomovými prkny, novými technologiemi a objevovaly už se i první freestyle twiny. Já ale cítil potřebu postavit prkno, které se vracelo ke kořenům snowboardingu v surfování, proto taky jméno Retro. A to nám taky zústalo. "Vlaštovky" navrhujeme a vylepšujeme nepřetržitě až do dnešních dnů.

Pamatuješ si ještě, kdo byli vaši první teamoví jezdci?

Jistě, několikanásobná mistryně světa Petra Müssig, Amy Howat z Mt. Baker, Jason Brown, Drew Hicken, Keith Kimmel, Dennis Nazari, a další.

Jaká byla tvá role u Nitro Snowboards v průběhu prvních pěti let?

Měl jsem na starost vývoj prken a vázání, a samozřejmě marketing, hlavně v Evropě. Byl jsem stále aktivní jezdec, který se za svůj um nestyděl, a tak jsem jezdil i prvních videích, které jsme vyprodukovali (Go Nitro, Hype).

Kdo tedy stál v počátcích firmy?

Kromě mne a mého parťáka Seppa Ardelta, to byli grafici Bill McGown a Mike Dawson, Sales Manager v USA Ken Kelly a naši distributoři ve Francii a Itálii, Damien Fenart a Edo Sgarbossa. Tahle rodina pak rychle rostla, přibývali jezdci a distributoři, hodně z nich je s námi dodnes.

A jaká je tvoje role v Nitro Snowboards dnes, o 3O let později?

Jak firma rostla, pár věcí se změnilo, ale já jsem zůstal věrný produktu, zaměřuju se na vývoj prken a bot. Snažím se mít přehled o celé naší kolekci, hlavně o prknech, vázáních a botách. Zároveň dávám ale příležitost mladším kolegům převzít odpovědnost za "jejich" kategorie. Nitro je jedna z posledních větších značek, kterou vlastní a ovládají jezdci, a tak stále trávím spoustu času na horách. Jezdím a snažím se pochopit jak naší značku vnímají dnešní jezdci. Snažím se také udržovat identitu naší značky, tak aby nezapomínala odkud vzešla a snažím se podporovat snowboarding, jak je to jen možné.

Když jste začínali s vývoje a výrobou snowboardového vybavení, narazili jste na překážky, které jste nečekali?

Vlastně ano, ukázalo se (a dodnes to tak funguje) jak těžké je přijít s kolekcí, která bude fungovat stejně na všech trzích. Způsob ježdění, vkus i kupní síla jsou v každé zemi jiné. My se jim snažíme maximálně naslouchat, bez ohledu na velikost trhu. Také změny dodavatelů i distributorů, které se obvykle dějí neplánovaně, dokážou nadělat pěknou paseku. Zakládáme si na vysoké kvalitě, jak výrobků tak služeb, a nenadálé změny nám občas přichystaly horké chvíle.

Jaké momenty nebo řekněme hodnoty udržovaly Nitro v chodu prvních 20 let jeho existence?

Od založení jsme se snažili ve firmě udržovat rodinného ducha. Samozřejmě, že naše organizační struktura musí mít také charakter běžného podniku. My si s tím ale moc nelámeme hlavu a  tak jsme zvyklí sdílet zadání i odpovědnost, prostě jako v rodině. Snažíme se aby se do rozhodování ve firmě zapojili všichni, ať už pracují ve vývoji, prodeji nebo marketingu. A samozřejmě se co nejvíc snažíme naslouchat jezdcům.

Za tu dobu si jistě zaznamenal spoustu stylů, které se objevily a zmizely, některé ale přežily... Jaký trend tě v posledních 30 letech nejvíce zasáhl?

Opravdu jsem si užil ulítlý začátek devadesátých let.  Všechno bylo možné, technologie se neuvěřitelně rychle vyvíjely a každý byl nadšený zkoušet nové věci. Na druhou stranu, já si tenkrát zažil snad nejhorší snowboardový den. Zkoušel jsem jezdit na 151 cm dlouhém twinu na vázání bez základny, namontovaném přímo na střed v sedmdesáti centimetrech prašanu. Tam jsme se trošku s trendem nepotkal:) Na druhou stranu, návrat splitboardingu, 10 let po té, co jsme ho vždycky, téměř osamoceni, podporovali, byl a stále je podle mne dobrým trendem.

A teď si opravdu užívám návrat volnosti, kterou přináší dnešní doba. Jezdci opět rádi zkouší nové tvary prken, mají svůj styl a naprosto svobodné myšlení.

Na které technologie a myšlenky, které Nitro přineslo snowboardovému světu, jsi nejvíc pyšný?

Jsem přesvědčený, že jsme našemu sportu dali hodně, ale na tyhle vychtávky jsem obzvlášť hrdý, hlavně proto, že je stále používáme, stejně tak jako spoustu našich konkurentů, které jsme inspirovali.

 

  • Vázání s nastavitelnou základnou

    Možnost vycentrovat si botu na šířku prkna je náš zásadní přínos pro možnost ovládání snowboardu. Byli jsme první a nikdy jsme se nesnažili o patent, vždycky nám šlo o snowboarding.
  • TLS utahování

    Rychlé, efektivní a spolehlivé. TLS utahování je náš zásadní přínos k lepšímu pohodlí a výkonu snowboardových bot.
  • Re-Lace System

    Konečně jsme našli řešení težkopádného utahování pomocí nespolehlivých zdrhovadel. Re-Lace je rychlý, spolehlivý a hlavně jednoduchý způsob, jak obsluhovat vnitřní vložku.
  • Hrany Railkiller

    Dvojnásobná síla a odolnost, než tradiční hrany. Railkiller je nutností pro každého park/street jezdce.
  • Jádro Koroyd®

    Přesto, že původní technologie není náš vynález, přišli jsme na to, jak  tento lehký a zároveň velmi pružný materiál používat v jádrech snowboardů. Dnes ho používají i další snowboardové a lyžařské firmy.
  • Mini Disk

    Zásadně zvyšuje pružení snowboardu tím, že minimalizuje styčnou plochu s vázáním. A ještě se na něm dají přesně "zakliknout" nastavené úhly. Zlepšili jsme tak jízdní vlastnosti prken a usnadnili montáž vázání.

V Nitro filmu "28 Winters" si řekl, že "bylo období, kdy všichni snowboardisti byli na stejné lodi", jak vidíš vývoj snowboardingu za ta léta?

Snowboarding prošel v uplynulých dekádách několika vývojovými fázemi. Po začátcích v sedmdesátých letech, přišlo období "industrializace", kdy jse začaly používat materiály a technologie známé z lyžování. V té době se taky začal prudce rozvíjet soutěžní a profesionální snowboarding. Doté doby nebyl styl až tak zásadní, nezajímalo tě, kdo jezdí za jakou firmu a co má na sobě. Všechno bylo v pohodě, hlavní bylo být na horách a jezdit.

To se hodně změnilo v devadesátkách, kdy snowboarding "dospěl". Profesionální snowboarding začal být vážná věc a firmy začaly investovat tučné peníze do budování image. A náš sport se začal měnit, najednou začalo být důležité, na čem a v čem jezdíš, prostě si musel být "in". Snowboarding se postupně stal módou a celý trh zákonitě dospěl kolem roku 2010 k přehřátí.

A jak jste se tím jako Nitro vyrovnali, jaké vaše vlastnosti jste se snažili tlačit a propagovat?

Nitro samozřejmě bylo součástí toho všeho, někdy více, někdy méně... S jedním důležitým rozdílem, nikdy jsme neměli ty astronomické investorské zdroje, které by nás zatáhly do šílenství na začátku milénia. Způsob našeho fungování byl stále stejný a mohli jsme si dovolit investovat jen peníze, které jsme vydělali v předchozí sezoně. A tak se nás výkyvy na trhu nedotkly tak silně jako ostatních. Někdy v roce 2012 nám došlo, že musíme zamakat na tom, aby se snowboarding opět rozjel. Uvědomili jsme si, že musíme přistupovat k zákazníkům pokorněji, začali jsme se opět soustředit na radost z ježdění s kamarády a snažili se přinést zpět svobodu z počátků snowboardingu. A o tom byla i naše videa, chování týmu, náš marketing a samozřejmě kolekce. A snažíme se v tom pokračovat. Prkna z naší Quiver Series nebo jezdci jako Yung Doli, by před deseti patnácti lety moc lidí nezaujali, dnes jsou však hitem na scéně.

Podnikat a vydělávat více než 30 let je velký úspěch v jakémkoliv oboru, tobě se to podařilo na úzce specializovaném trhu snowboardingu - co bylo hlavním zdrojem toho, že jsi to s Nitrem dotáhl až do dnešních dnů?

Žádná raketová věda. Za naším úspěchem stojí kombinace kvalitních produktů, upřímného marketingu a selského rozumu. Milujme to, co děláme a nenabízíme výrobky, které bychom sami nepoužívali.

Když by ses mohl vrátit a změnit jednu věc, kterou Nitro za posledních 30 let udělalo, jaká by to byla?

Hmm, těžká otázka -většina produktů, které jsme vymysleli a vyrobili, vypadala ve svém času jako dobrý nápad, i když pak propadly. Takže tady lítost necítím. Možná jsme neměli kolem roku 2000 přestat nabízet splitboardy. Znovu jsme s nimi přišli až v roce 2010. Ta desetiletá mezera nám chybí.

Globální oteplování a důraz na udržitelnost jsou dnes důležitými faktory, určujícími vývoj všech zimních sportů. Jak si myslíš, že by se tím měl popasovat snowboardový průmysl?

Za prvé, snažme se, nenechat si vyprat lacinými hesly mozky. Vidíme spousty firem, které se snaží honit marketingové body tím, že ve svých výrobcích používají jeden či dva "eco-friendly" postupy, ale nefungují komplexně. Jsem přesvědčen o tom, že je na věc nazírat z nadhledu, i když to není tak marketingově atraktivní. Například existují barviva a lepidla, které se tváří velmi přívětivě k přírodě a tak jsou i dobře propagovatelné. Když se však podívat podrobněji na jejich výrobu a používání, zjistíte, že potřebují extrémní množství energie, a tak je jejich dopad na životní prostředí horší, než při používání některých tradičních metod. Je důležité přicházet s technologiemi, které budou v celém svém procesu přátelštější k přírodě. Ve vztahu k přírodě je potřeba mít celkově odpovědnější přístup k podnikání jako takovému, opravdový pokrok, míst moderních žvástů.

Jaká je tvoje motivace a výhled do dalších 30 let snoboardingu a Nitra? Kde, na čem a jak se bude jezdit v roce 2025?

Změny životního prostředí mi dělají nejvíce starostí a budou mít samozřejmě největší vliv na vývoj všech zimních sportů. Myslím, že snowboarding je na to teď dobře připraven a bude v pohodě, pokud všichni přestanou předstírat, že jsou něco víc a vrátí se ke kořenům. Nepotřebujeme superluxusní kabinkové lanovky, stovky kilometrů sjezdovek a ejchuchú bary pod sjezdovkou.Sranda na nejbližším kopci s kamarády, to je oč tu běží. Všechno - permanentky, ubytování, cestovní náklady - bude dražší. A tak poroste význam půjčoven, hlavně pro děti. Splitboarding asi nikdy nebude masovou záležitostí, ale bude pokračovat v růstu. Jestli se nám podaří udržet aktuální svobodnou a zábavnou stránku snowbaordingu, prkna se budou prkna stále vyvíjet různými směry, tak aby každý dostal snowboard, který sedne jeho stylu.

Jak může běžný jezdec přispět k tomu aby se snowboardová komunita dále rozvíjela? Co bys mu doporučil?

Podporujte menší střediska i menší obchody, i když nemají tak širokou nabídku, jako jejich obří konkurenti. Pomáhejte dětem, aby poznaly kouzlo snowboardingu. A hlavně: Snažte se jezdi co nejvíc, užívejte si tu zábavu s kamarády a s úsměvem se o ní podělte s každým v horách.